V listě Jakubově (Jk 5,17-18) čteme: "Elijáš byl člověk jako my, a když se naléhavě modlil, aby nepršelo, nezapršelo v zemi po tři roky....." Proč nám Jakub, biskup církve v Jeruzalémě, dává za vzor Elijáše? Není to odvážné? Když někomu říkáme: dělej něco jako ten nebo ta, znamená to, že máme na to (jsme schopni) být té nebo tomu podobní. Má-li být mým vzorem Elijáš, je to pro mě velká pocta.
Elijáš uctíval Hospodina, sloužil Mu, poslouchal Jej (na Hospodinovo vstaň a jdi, vstal a šel), čekal zázrak, zjevení Hospodinovy převahy (1 Kr 18). Bible kralická píše: Elijáš byl týmž bídám jako i my poddaný....měl strach, přál si zemřít, cítil se sám. Elijáš vstupuje na scénu biblického vyprávění v 17. kapitole knihy První Královské a v podstatě od této chvíle mu jde o život. V bibli není uvedena Elijášova modlitba, kterou žádal Hospodina, aby nepršelo......anebo aby pršelo.
Jednu z jeho modliteb si přece můžeme přečíst (1 Kr 18,37): "Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě."
Chtěla bych se takto modlit za náš národ, za své příbuzné, známé.....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat