Modlitby sester 10.1.2009

V sobotu 10.1.jsem byla v modlitebně Apoštolské církve na modlitbách sester z celé církve, nazasvěcenému čtenáři musím vysvětlit, že se v podstatě sešly ženy, dívky, maminky, studentky, aby se modlily za rodiny, svobodné, osamělé, za děti. Sejít se v sobotu, znamená pro mnohé maminky, že musí vařit v pátek, musí zajistit dětem hlídání, případně se dopravit až 300 km na místo konání akce. Byla jsem překvapená, modlitebna byla plná, mé sestry v Kristu, jak říkáme v církvi, se mi zdály být odhodlané a věrné. Modlitby (rozhovor s Bohem nebo volání k Bohu) vedly přímo a rovně. Mám ráda rovné modlitby. Já vím, že Bůh poslouchal a slyšel.

...je po Vánocích

...a tak Vánoce jsou za námi, a toto je doba, kdy svátek velmi příjemný je pryč a cosi, o čem nevím, jaké bude, je přede mnou. Bráním se lehkému smutku a v hlavě mně zní ...a proto zůstává svátek lidu Božímu. Toto čtu v epištole Židům v kralickém překladu ve čtvrté kapitole a devátém verši. Rozhodla jsem se dnes denně se rozhodovat pro svátek trvalý a stálý, pro radost z Jeho záchrany mé duše.